Cílem apikální resekce je zachovat zub, u kterého běžné ošetření kanálků nestačilo nebo už není možné. Při zákroku se odstraní kořenový hrot a ošetří jeho okolí. Alternativou bývá vytržení zubu a následná náhrada, takže nejde jen o volbu techniky, ale především o to, který postup má pro konkrétní případ větší smysl.
Výsledky tradiční a mikrochirurgické resekce se liší. Samotné procento úspěšnosti však o konkrétním zubu nerozhodne. Lékař musí zohlednit nález na 3D snímku, stav kořene a okolní kosti i to, zda bude možné zub po zákroku obnovit tak, aby mohl dál spolehlivě fungovat.
Co říkají čísla
Jedno z hlavních srovnání pochází z metaanalýzy publikované v časopise Journal of Endodontics (Setzer et al., 2010). Autoři porovnávali výsledky chirurgické endodoncie podle použité techniky:
| Přístup | Úspěšnost |
| Tradiční resekce kořenového hrotu | 59 % |
| Mikrochirurgický přístup pod operačním mikroskopem | 94 % |
Rozdíl činí 35 procentních bodů ve prospěch mikrochirurgického přístupu pod operačním mikroskopem.
Uvedená čísla se týkají chirurgické endodoncie, tedy resekce kořenového hrotu. Nelze je vztahovat na běžné ošetření kanálků, u kterého se úspěšnost pohybuje mezi 86 a 93 procenty.
Proč se výsledky liší
Mikrochirurgický přístup se od tradičního zákroku liší v několika podstatných bodech:
- Menší pracovní pole. Hrot kořene je široký jen několik milimetrů a kanálek v něm měří zlomky milimetru. Zvětšení umožňuje lékaři rozlišit struktury, které pouhým okem nemusí být viditelné.
- Menší zásah do kosti. Mikrochirurgický přístup umožňuje vytvořit menší přístupové okénko a šetřit tak více okolní tkáně.
- Přesnější ošetření kořenového hrotu. Prostor pro výplň se připravuje jemnými ultrazvukovými nástroji pod přímou kontrolou zraku.
- Kontrola výsledku. Zvětšení umožňuje během zákroku zkontrolovat připravený kořenový hrot a provedené utěsnění.
Ani moderní vybavení však samo o sobě nezaručí úspěšný výsledek. Důležitý je také výchozí stav zubu a správná indikace zákroku.
Co ještě ovlivní výsledek
Použitá technika není jediným faktorem. Vyhlídku zubu ovlivňuje také:
- Kvalita původního ošetření kanálků. Nevyčištěná nebo nezaplněná část kanálku může zůstat zdrojem bakterií a samotná resekce ji nemusí odstranit.
- Umístění zubu. U předních zubů a horních třenových zubů (premolárů) bývá přístup obvykle příznivější než u zadních stoliček.
- Rozsah nálezu u hrotu. Rozsah zánětlivých změn může ovlivnit hojení po zákroku.
- Stav kosti kolem zubu. Dostatečná opora zlepšuje dlouhodobou vyhlídku zubu.
- Kouření. Může zpomalit hojení tkání po chirurgickém zákroku.
- Ústní hygiena po zákroku. Dobrá hygiena pomáhá vytvořit podmínky pro správné hojení.
U zubu se starším nebo neúspěšným ošetřením kanálků může být vhodnější nejprve reendodoncie, tedy opakované ošetření kanálků. Resekce přichází v úvahu například tehdy, když běžný přístup přes korunku zubu není možný nebo by nebyl účelný. Rozdíl mezi oběma postupy popisujeme v článku o reendodoncii.
Jak číslům rozumět při rozhodování
Úspěšnost 94 procent nelze bez dalšího vztáhnout na konkrétní zub. Výsledek ovlivňuje diagnóza, stav kořene a okolní kosti, předchozí léčba i možnost zub po zákroku kvalitně obnovit.
Apikální resekce se volí tehdy, když má podle vyšetření smysl pokusit se zub zachovat. Pokud se ani po zákroku nezhojí, může být nutné jeho vytržení a následná náhrada.
Pokud je například kořen prasklý, opora zubu výrazně poškozená nebo zub nelze funkčně dostavět, může být vhodnější jiný postup. Před zákrokem proto lékař posuzuje celý stav zubu a podle potřeby využívá také 3D snímek.
Apikální resekce patří do endodoncie. Operační mikroskop umožňuje přesnější práci při samotném výkonu a 3D snímek pomáhá při plánování zákroku.
Často kladené otázky
Jaká je úspěšnost apikální resekce?
U tradiční resekce kořenového hrotu se v uvedené metaanalýze pohybovala kolem 59 %, u mikrochirurgického přístupu pod operačním mikroskopem kolem 94 %. Výsledky se mezi studiemi i jednotlivými pacienty liší.
Platí ta čísla i pro běžné ošetření kanálků?
Ne. Vztahují se k chirurgické endodoncii, tedy k resekci kořenového hrotu. Běžné ošetření kanálků má jinou úspěšnost a nelze ho s těmito výsledky přímo srovnávat.
Proč se resekce provádí pod mikroskopem?
Lékař při zákroku pracuje v prostoru velkém jen několik milimetrů. Zvětšení umožňuje přesnější práci, menší zásah do kosti a kontrolu ošetřeného kořenového hrotu. Samotný mikroskop však úspěch zákroku nezaručuje.
Kdy je lepší resekce a kdy opakované ošetření kanálků?
Pokud je možné ke kanálku bezpečně přistoupit přes korunku zubu, může být vhodnou volbou opakované ošetření kanálků. Resekce přichází v úvahu například tehdy, když je kanálek neprůchodný, přístup k němu je výrazně komplikovaný nebo přetrvává nález u kořenového hrotu i po správně provedené endodoncii.
Závěr
Apikální resekce může být způsobem, jak zachovat zub, u kterého běžné ošetření kanálků nestačilo nebo není možné. Dostupná data ukazují lepší výsledky mikrochirurgického přístupu než tradiční techniky, uvedené hodnoty však nelze automaticky přenést na konkrétní případ. O vhodnosti zákroku rozhoduje především stav zubu, kořene a okolních tkání a možnost jeho dlouhodobého funkčního zachování.
Zvažujete apikální resekci a chcete znát vyhlídku svého zubu? Objednejte se na konzultaci do m2stoma v Brně. Podle vyšetření a 3D snímku posoudíme rozsah nálezu, stav okolních tkání a vhodnost jednotlivých možností léčby.